Na předposlední červnovou neděli bylo naplánováno krajské kolo hry Plamen – kategorie dorostenců. Ani my jsme na této akci nesměli chybět, a tak jsme poctivě trénovali a v rámci okresního kola hry Plamen jsme se umístili na prvním místě v kategorii jednotlivci dorostenky - Pája Macúchová, a na druhém místě v kategorii jednotlivci dorostenci – Lukáš Kolbaba. Právě tato místa byla postupová a nominovala tak naše dva dorostence na krajské kolo. ☺
Krajské kolo se konalo v Hořovicích u Berouna. Jelikož jsme se zde museli zaprezentovat brzo ráno, byli jsme nuceni vyjet už v 5:30… Cesta nám ubíhala rychle a už v půl osmé jsme byli na místě. Po prezenci jsme si prohlídli dráhu, která nás čekala, a pak už jsme jen čekali, až na nás přijde řada.
První pokusy začínali kluci. Lukáš svůj první pokus v běhu na 100m s překážkami dokončil s časem 24,83, druhý potom s časem 22,84. V této disciplíně obsadil Lukáš 15. místo a na vítěze mu scházelo pouhých 5 sekund.
Pája svůj první pokus v běhu na 100m s překážkami sice dokončila, ale bohužel pokus měla neplatný, protože seskočila z kladiny dříve, než měla. V druhém pokusu si však reputaci napravila a v druhém pokusu měla čas 23,72. Pája v této disciplíně obsadila 13. místo a na vítězku jí scházely pouhé čtyři vteřiny.
Po této disciplíně jsme vyrazili na oběd do místní školy. Původně bezproblémová cesta se nám hned na začátku krapet zkomplikovala, ale s pomocí ostatních hasičů jsme nakonec odjeli a dopřáli si k obědu knedlíčkovou polévku a řízek s bramborovým salátem. Po obědě jsme si sjeli na zmrzku a vrátili jsme se zpět do areálu Hořovických fotbalistů, kde nás čekala poslední disciplína a to Dvojboj.
Lukášův první čas v dvojboji byl 18,83 a druhý 18,29. V této disciplíně Lukáš obsadil 10. místo a na vítěze mu scházely necelé dvě vteřiny.
Páji první čas v dvojboji byl 20,70 a druhý 20,57. V této disciplíně Pája obsadila 8. místo a na vítězku jí scházela necelá vteřina (tady je vidět, že rozhodovaly jen malé drobnosti, a že síly dorostenek byly velice vyrovnané).
Z dosažených časů je vidět, že nebýt těch pokažených testů, tak se naši dorostenci mohli umístit přesně v polovině výsledné tabulky. Bohužel na „kdyby“ se nehraje, a tak se musíme spokojit s posledním a předposledním místem. Nutno však podotknout, že ačkoli obsadili naši dva dorostenci poslední příčky, stále patří mezi 15 nejlepších dorostenců ze Středočeského kraje a za to jim patří obrovská gratulace.
Příští rok určitě zabereme nejen v atletických, ale i ve vědomostních disciplínách a ta přední místa tabulky už budou naše.
Jsem na Vás na oba moc pyšná a těším se na Vaše další pokroky a stále větší a větší úspěchy.
Po bujaré oslavě konce školního roku se nám ráno sice nechtělo moc vstávat, ale sebrali jsme poslední zbytky sil a přemohli se k vylezení z vyhřátých pelíšků a vyrazili jsme na další ligové závody do Vestce.
Čekání na náš první pokus jsme si krátili hrou s létajícím talířem, loděmi a jinými hrami. Jak se blížil náš start, byli jsme stále více nervózní, nakonec se ale ukázalo, že zbytečně. První čas týmu A byl naprosto fantastický a ještě ke všemu dlouho čekal na pokoření. Jako sedmý tým v pořadí běžel náš tým B. Jejich čas byl jen o chloupek horší než čas druhého týmu.
Po prvních pokusech nás vedoucí vzali na párek v rohlíku a limču, abychom nabrali síly na druhé pokusy. Tyto se nám povedly ještě lépe než ty první.☺
V konečném pořadí tým A obsadil fantastické druhé místo a tým B obsadil šesté místo z celkem 20 týmu. Úspěch jsme řádně zapili vyhraným šampaňským. ☺
Celé soustředění bylo konáno pod vedením instruktorů ze Žluté plovárny. S nimi se děti naučili ovládat kanoe, na kterých poté absolvovaly výlet z Malé Skály do Dolánek u Turnova. Sjezd trval necelé dvě hodiny.
V Dolánkách jsme s dětmi navštívili Dlaskův statek, kde jsme navštívili expozici „UŽ MOU MILOU DO KOSTELA VEDOU“. Na ní se děti dozvěděly o tradičních obyčejích a obřadech, které se konaly při přípravě a samotném průběhu tradiční venkovské svatby na přelomu 19. a 20. století.
Děti absolvovaly tříhodinový program v lanovém centru, během kterého zkoušely překonávat různé lanové překážky v několikametrové výšce nad zemí.
Součástí programu bylo i hraní teambuildingových her. Podstatou těchto her je především posílení kolektivního ducha týmu. Tyto hry nemají jednoznačné řešení a k jejich úspěšnému splnění je třeba spolupráce celého týmu a především komunikace. Děti například stavěly věž z kostek za pomoci gumičky a 8 provázků; společně chodily na dvou obřích lyžích; dostávaly kýbl plný vody z uzavřeného kruhu za pomoci třech lan; aj. V těchto hrách nám děti ukázaly, že mají brilantní logické uvažování, a že spolu umí báječně komunikovat a spolupracovat.
Poděkování za pomoc sponzoringem patří: obci Budiměřice, řeznictví a uzenářství Karapetjan, Martinovi Uhlířovi - Sklady pelet, Sigona s.r.o, Aleši Vávrovi.
Copyright 2024 Obec Budiměřice // Webové stránky pro obce a občany provozuje Obce na webu s.r.o.