Obsah stránky

Novinky - dar z nakladatelství Leda

Nakladatelství Leda nám darovalo 12 knih.

Text // Pavla Zavadilová

Rozlučku před svatbou…
Leonoře je šestadvacet a píše docela úspěšné detektivky. I když žije osaměle, je se svým způsobem života spokojená – až do dne, kdy dostane nečekané pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé přítelkyně Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí – s nimiž má společné hlavně to, že se všichni znají s Clare – v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. A zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí, až se druhého večera rozhodne, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události…

Addie Baumová, narozená na prahu dvacátého století jako nejmladší dcera v přistěhovalecké rodině východoevropských Židů, se musí v Bostonu potýkat s mnoha překážkami. Do cesty se jí stavějí přísná výchova zahořklé matky a pravidla starosvětské domácnosti daná odporem rodičů vůči okolní bezuzdné kultuře, chudoba rodiny i nevraživost většinové společnosti. A kolik neštěstí vidí dívka kolem: duševně nemocnou sestru, lynčování, zneužívané sirotky, epidemii chřipky po první světové válce i depresi z frontových zážitků, která nepřeje lásce… Navzdory tomu všemu dokončí střední školu a sní o tom, že bude dál studovat a pomáhat druhým. Jak se ze stydlivé holky obklopené bezpočtem předsudků stane samostatná žena?

Matka, dcera a vnučka se setkávají na pár letních dnů ve svém rodišti blízko Michiganského jezera a přes vyprávění příběhů, které symbolizují přívěsky rodinného náramku, k sobě znovu nacházejí cestu. Snaží se si vzájemně dělat radost, chápat a řešit osobní starosti a hledat nové štěstí. Zvlášť proto, že nejstarší z nich začíná nezvratně ztrácet paměť…

Ve Starém zákonu, svatém textu plném osudových dramat, drsného humoru i mocných emocí, zarazí současného čtenáře nezvyklá stručnost nedopovězených příběhů slavných hrdinů. Zápletka je tu vlastně druhotná. Hlavní pozornost se věnuje morálním konfliktům primitivní kmenové tradice a lidským vášním, neboť divoký a vzpurný národ kočovníků teprve vychází na cestu. Uhrančivý román Anity Diamantové, odbornice na židovské rituály, nás uvádí do života rozsáhlé rodiny patriarchy Jákoba, která čítá dvě manželky a dvě konkubíny, dvanáct synů (zakladatelů izraelských kmenů) a jedinou dceru Dínu.

Urozená mladá dáma, a stát se malířkou? Dívka z přední rodiny a živit se samostatně štětcem a barvami? V Anglii na počátku předminulého století pro ženu věc zcela vyloučená, společensky nepřijatelná, ba přímo skandální. Cassandra z proslulého rodu Darcyových, hrdinka našeho příběhu, je postižena nejen výtvarným talentem, ale i schopností samostatně přemýšlet a překračovat zavedená pravidla. Proto nebude její osud jednoduchý, ale pro čtenáře, sledující jej z perspektivy dalších dvou století, tím zajímavější.

„Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky,“ stojí v úvodu slavné Pýchy a předsudku. Co si ale má počít nebohá novomanželka v případě, že se z toho muže hned po sňatku vyklube násilník a arogantní hňup? Osmnáctiletá Alethea, nejmladší dcera pana Darcyho a Elizabeth, se tím nedá srazit na kolena. Ačkoli je to v Anglii krátce po napoleonských válkách věc neslýchaná, rozhodne se utéct a v mužském přestrojení se v doprovodu stejně převlečené komorné vydává přes půl Evropy – do Benátek, kde hledá pomoc u chápavé starší sestry Camilly. Do města na laguně cestuje z Londýna i urozený třicátník Titus Manningtree, někdejší voják a politik, jehož „ženušky“ pranic nezajímají. Jeho cílem je vypátrat Tizianův obraz, který se jeho rodu ztratil za válečné vřavy.

Nejoblíbenější román anglické klasické literatury, Pýcha a předsudek Jane Austenové, končí – jak jinak – svatbou. Vděční čtenáři, sdružení v literárních společnostech, často o jeho příběhu iniciativně přemýšlejí: „Jak to bylo dál? Žila Elizabeth se svým Darcym opravdu pak šťastně až do smrti?“ A tu se chápe pera současná britská spisovatelka Elizabeth Astonová, přikouzlí Darcyovým početnou rodinu a mapuje osudy jejích členů. Ocitáme se pak v Londýně roku 1818. V Evropě po Napoleonovi vládne znovu mír, nastává jiná doba, staré konvence ustupují odvážným myšlenkám nového století. Do města, kde právě začíná tradiční jarní společenská sezóna, přijíždí z venkovského panství k příbuzným pět mladých Darcyových dcer. 

V Anglii bývalo kdysi zvykem, že mladí lidé, kteří měli malou šanci na úspěch ve vlastní zemi, mířili za štěstím do kolonií. A tak se například Indie stávala cílem mladíků, kteří doufali, že zbohatnou na čajových plantážích v Darjeelingu, či nevěst bez věna, které chtěly v neznámém prostředí získat manžela. Podobně i Octavii, hrdinku našeho příběhu, jednoho dne posadí na loď sobečtí příbuzní, aby se jí zbavili - ale situace se pak odvíjí docela jinak, než si představovali. Zkušenosti z exotického prostředí, nečekané události i Londýn, kam se zanedlouho opět vrátí, postupně mění nezkušenou dívku v bystrou a na svou dobu nezvykle cílevědomou a samostatnou mladou ženu, jejíž osudy budou čtenáři sledovat s rostoucími sympatiemi.

Když studentka pařížské akademie Aurélie vrhne v rámci svého uměleckého projektu mezi spoluobčany kámen, zákon schválnosti se už postará o to, aby zažila týden divotvorných kalamit. Co si počít s batoletem, které trefila a dostala za trest na hlídání? Poradí jí s tím nadělením ztřeštěná kamarádka? Nebo dívku konečně spasí princ na bílém koni, který doteď ne a ne dorazit? Nejlepší kniha vyhlášeného britského satirika se v rozevláté atmosféře města nad Seinou vysmívá všemu a všem: trefuje se do našich strachů a tiků maskovaných sebejistou existencí, do opičáren a pofiderních mód, do francouzsko-anglické řevnivosti, do mediálních nafoukanců, ba i do prvního muže státu s chotí.

Co je na desateru přikázání, které se poprvé objevilo v hebrejské bibli, co je na oněch pouhých deseti přikázáních tak převratného? Není snad etika starší než náboženství? Odedávna se přece pociťuje sounáležitost všech lidí. Pod povrchem různých kultur nalézáme velmi podobná pravidla morálky...

I malé děti kladou VELKÉ otázky:
Proč už se dneska neděje tolik zázraků?
Co dělal Bůh, než stvořil svět?
Mají zlí lidé taky svého strážného anděla?

Děti z 26 zemí poslaly papeži Františkovi dopisy doprovázené kresbami, od veselých až po ty vážné, od zvědavých až po ty hlubokomyslné. Když je papež František poprvé držel v rukou,...

Patička stránky