Obsah stránky

Novinky z nakladatelství Garamond

Nakladatelství Garamond nám věnovalo 33 knih.

Text // Kateřina Vaňková

Sbírka čínské moudrosti, cizí město a nepolapitelný vrah – s tím vším se musí vypořádat soudce Ti ve svém novém dobrodružství krátce poté, co slavný úředník právě povýšil na policejního ředitele hlavního města říše. Zatímco se soudce chystá užít si svůj úspěch, jeho nadřízení ho pošlou pronásledovat nejhledanějšího zločince v celé Číně. Vyšetřování ho dovede až do vesničky, která soudci připadá jako to nejpodivnější místo, jaké kdy navštívil. Vybaven pouze příručkou právních postupů, kterou dostal příkazem vyzkoušet, a svým proslulým důvtipem musí přežít a uspět tam, kde selhali nejlepší slídilové říše.

Soudce Ti přišel o paměť! Odjíždí na venkov za větším klidem a útočiště nalézá v nádherné zahradě, kterou si nechal postavit bohatý obchodník s čajem. Během odpočinku se ale před soudcem vyjeví řada záhad – kdo jsou obchodníkovi tajemní hosté: namyšlená dvořanka, slavný básník či taoistický zahradník, který zahradu zaplnil záhadnými symboly? Proč se majitel skrývá ve věži postavené v samotném středu panství? Podaří se jim spatřit bájný modrý lotos, ve který všichni bezmezně věří, ale nikdo jej ještě neviděl na vlastní oči?
Kolik tajemství se soudci podaří odhalit, než se mu paměť vrátí, pokud vůbec? Díky důkladnému studiu reálií se Frédériku Lenormandovi daří pro své čtenáře oživit Čínu 7. století a úchvatnou tchangskou civilizaci, která přivedla Říši středu na vrchol její slávy.

Osud ctihodného soudce Ti vůbec nešetří! Právě když byl jmenován do důležité funkce, dostane příkaz k rozvodu se svojí drahou První paní a oženit se s princeznou z císařské rodiny. Paní Lin Er-ma, vyhnána od rodinného krbu, najde útočiště u divadla, kde ji obsazují do rolí... manželek soudců! To už je na soudce trochu moc, zvláště když ho nyní zaměstnává série vražd mladých žen, musí čelit nájemnému vrahovi s potetovaným čelem, snášet novou družku, zanícenou vyznavačku feng-šuej, špehovat alchymisty s jejich záhadnými kejklemi, přihlížet divadelním představením, v nichž se mu vysmívají, a chránit svou rodinu před úklady nelítostné císařovny Wu. Soudce Ti se za vlády Tchangů opět nenudí!

Náš oblíbený soudce je povolán do hlavního města Tchangů, aby vypovídal o svém posledním případu. Sotva se vydá na plavbu po Žluté řece, dostává nový služební příkaz: zajistit bezpečnost svědka netrpělivě očekávaného v Zakázaném městě. Je tu ale háček, soudce Ti vůbec neví, kdo z cestujících je ten Laj, kterého má chránit. Zatímco mu před očima ubíhá překrásná krajina severní Číny, množí se kolem mandarína vraždy a pokusy o zabití. Je to pro něj ta nejnebezpečnější plavba jeho kariéry v temné atmosféře, v níž se podezíravost mísí s legendární čínskou elegancí.

Soudce Ti působí v ospalém přímořském městečku Pcheng-laj, kde se po zločincích slehla zem. K smrti se nudí, až jednoho dne obdrží pozvání od prefekta, aby se neprodleně dostavil na důležitou schůzku do vyhlášených vřídelních lázní. Tam se ke svému údivu setká s dalšími kolegy. Vyjde najevo, že předmětem schůzky je podivná soutěž na uvolněné místo tamního okresního soudce. V malebných kulisách poklidného letoviska se mezi soudci rozpoutá lítý boj, kde vše je dovoleno: intriky, pomluvy a lži. Důvtipný a svědomitý soudce Ti na vlastní kůži pocítí, jak neuvěřitelně zlomyslní, cyničtí a proradní dokážou být příslušníci soudcovského stavu v honbě za starým pergamenem, a kvůli falešné cti se nezaleknou ani vraždy.

Jediným vzrušením ve vzdálené provincii s drsným podnebím je pro místní úředníky vášeň pro strategickou hru go. Soudce Ti hořce vzpomíná na luxus hlavního města a oddanost úředníků této hře považuje za marnotratné plýtvání časem, ovšem až do okamžiku, kdy pochopí, že hra úzce souvisí se sérií vražd, k nimž v provincii nedávno došlo. Soudce Ti rozehrává nebezpečnou partii, na jejímž výsledku závisí několik lidských životů.

V dalším příběhu románové řady Nové případy soudce Ťi, v níž Frédéric Lenormand znovu oživil slavnou postavu okresního soudce působícího v Číně v 7. století za vlády dynastie Tchang, se tentokrát tajně ujímá vyšetřování jeho všetečná manželka. Původně nevinná hra se však záhy změní v nebezpečné dobrodružství. Touha po bohatství a moci, zvrácené choutky a nenávist se jako smyčka stahují kolem nevinných obětí…

V povídce Milionová loupež dojde během plavby zaoceánské lodi Olympia do New Yorku ke krádeži dluhopisů v hodnotě milion dolarů. Podezřelým je pan Philip Ridgeway, který dluhopisy převážel. Snoubenka pana Ridgewaye Esmée je přesvědčena o jeho nevině a prosí Hercula Poirota o pomoc. Vždyť jen tři lidé měli klíče od kufru s dluhopisy, řešení by tedy mělo být snadné… Jedno z oblíbených témat Agathy Christie a sice záhadné síly a moc starověkého Egypta se objevuje i v povídce Tajemství egyptské hrobky. Kdo jiný než Hercule Poirot je schopen s pomocí logiky a rozumu vyvrátit historky o prokletí? Ve třetí povídce Dívka ve vlaku cestuje poněkud bezstarostný mladý muž vlakem za novým životem, neboť byl zrovna svým strýcem vyhozen z rodinné fi rmy. 

949: Josef Mengele přijíždí do Argentiny. V přestrojení a pod různými pseudonymy se snaží tento „anděl smrti“ z Osvětimi skrýt v Buenos Aires a začít zde nový život. Perónova Argentina je k bývalým nacistům pohostinná a zdá se, že celý svět chce na zločiny druhé světové války zapomenout. Honba za válečnými zločinci ale znovu nabírá na síle a Mengele je nucen uprchnout do Paraguaye a posléze do Brazílie. Mění identity, úkryty a místa pobytu a sžíraný výčitkami nenajde oddechu až do své záhadné smrti na pláži v roce 1979. Jak je možné, že tento nacistický pohlavár unikal po třicet let všem nástrahám? Jak to, že se agentům, kteří nacisty stopovali, nepodařilo Mengeleho dopadnout?

První kroky do nemilosrdného světa dospělých, mateřství, coming out nebo třeba radikální ztráta iluzí. Hrdinky a hrdinové psychologicky zaměřených povídek uznávané švédské spisovatelky jsou velice různí, spojuje je však to, že se s nimi čtenář setkává v určité mezní situaci. Povídky zpracovávají téma překračování hranic formou, která osloví i nejnáročnějšího čtenáře.

Bilingvilní vydání prózy známého autora pro pokročilé zájemce o angličtinu.

To čím je pro křesťana Bible, pro muslima Korán a pro buddhisty učení Buddhovo, tím je pro cestovatele a gurmána průvodce Michelin. A cestujete-li po Francii jako Gerald Durrell v povídce Muž od Michelina, stane se Michelin vaším nepostradatelným společníkem, malým, tlustým a červeným stejně jako mnoho francouzských venkovanů. Brzy se ale ukáže, jak výrazně se realita liší od skutečnosti zobrazené průvodcem...

Dílo Mariny Cvetajevové bezesporu patří mezi klenoty světové literatury a je přeloženo do několika desítek jazyků. Proto je s podivem, že zatímco její tvorba je českému čtenáři představena poměrně velkým množstvím publikací, autorčin pohnutý osud je v českém prostředí sledován spíše okrajově. A to i přesto, že právě v Čechách Cvetajeva prožila značnou část svého života a ze zpětného pohledu lze říci, že přes veškeré peripetie bylo její "pražské období" tím nejšťastnějším. Kniha Marie Razumovské je u nás první úplnou monografií, věnovanou této nešťastné ruské básnířce, a vyplňuje tak bílé místo v české literární tvorbě. (mýtus a skutečnost)

Růže pro Emilii je nejznámějším příběhem ze stejnojmenné sbírky povídek od amerického spisovatele a držitele Nobelovy ceny Williama Faulknera, který je jinak notoricky známý romány jako Absolone, Absolone! či Když jsem umírala. Ve svých příbězích mistrovsky vystihuje poměry amerického Jihu a krutou realitu otrokářství i jeho dozvuků. Řada povídek se odehrává v různých obdobích ve smyšleném americkém okrese Yoknapatawpha, autor ovšem psal například i příběhy z prostředí Evropy za druhé světové války.

kniha obsahuje tři povídky, The Market Basing Mystery / Záhada na malém městě, The Listerdale Mystery / Záhadné zmizení lorda Listerdalea a The red signal / Rudý signál Bohužel i v malém městečku Market Basing, kde má Hercule Poirot strávit odpočinkový víkend, ho nemine vyšetřováním zvláštního úmrtí, kdy je nalezena mrtvola v místnosti s uzamčenými dveřmi a oknem zajištěným zástrčkou. V další povídce o záhadném zmizení lorda Listerdalea, který obýval dům na adrese Cheviot Place číslo 7. Jednoho večera odtud odešel a už ho nikdy nikdo nespatřil. Povídka Rudý signál pojednává o nadpřirozených vjemech Dermota Westa, který zažívá pocit, jenž nazývá „rudý signál“, varující ho před bezprostředně hrozícím nebezpečím.

Mladou stockholmskou právničku Annu kontaktují její příbuzní z nejsevernějších končin Skandinávského poloostrova, aby za nimi přijela do Kautokeina, střediska Sámů (neboli Laponců), a pomohla rodině v nouzi. Annin bratranec byl totiž obviněn ze znásilnění a na ní je, aby ho z potíží dostala.
Anna zjišťuje, že zorientovat se v místních poměrech je pro ni téměř nemožné. Příbuzní ani další osoby, s nimiž se setkává, jí to ostatně nijak neusnadňují. Během jejího pátrání navíc dojde k vraždě a ukazuje se, že všechno je ještě mnohem zamotanější...
Napínavý příběh se odehrává ve skvěle vylíčené tísnivé atmosféře kraje za polárním kruhem v prostředí tradičních pastevců sobů, v jejichž životech však platí trochu jiná pravidla, než na jaká jsme zvyklí.

Drsná, ale o to pravdivější románová biografie básníka a dobrodruha se v mnohém liší od idealizovaných životopisů z poslední doby. François Villon, jehož otce oběsili a matku ponižovali, si užíval života v prostředí pařížské spodiny, lhal a kradl, ale jako chráněnec kněze také studoval na univerzitě a stýkal se se šlechtici a vzdělanci.
Barvitě napsaný portrét představuje Villona jako rozporuplného člověka, jemuž nebyl žádný cit cizí, od těch nejnižších až po ty vznešené. Jako první z prokletých básníků vytyčil pro mnohé pozdější mistry francouzského verše trnitou cestu absolutní svobody. Za románovou biografii Françoise Villona získal Jean Teulé Cenu za životopisný román.

Na jaře roku 1922 přijíždí do maghrebského městečka Nahbesu natáčet americký hollywoodský štáb a moderní vidění světa jeho členů ještě přiostří napětí mezi místními hodnostáři, francouzskými kolonisty a mladými nacionalisty nadšenými pro nezávislost.Raúf, Ranja, Kathryn, Neil, Gabrielle, David, Ganthier a další se ocitnou ve světě, kde vládnou různé jazyky, různé kultury, různé síly. Setkává se zde modernita s tradicí, konzervativismus s revolucionářskými myšlenkami, uvolněné mravy s ulicemi plnými zahalených žen. Střetávají se tak dosud oddělené světy i jednotlivci, navzájem se přitahují i odpuzují, ale zejména mění.

 

Typická ranní dopravní zácpa v Madridu. Třiatřicetiletý bankovní manažer, před ztrátou iluzí student filozofie, nabourá auto před sebou. Jeho řidička je tak nesnesitelná, že se ji rozhodne trochu potrápit a tím se i pobavit, třeba výhružnými, chlípnými a absurdními telefonáty. Při čmuchání kolem řidičky však narazí na její patnáctiletou sestru a bezhlavě se do ní zamiluje. Pracně pěstovaný sarkastický nadhled a drsňácká blazeovanost najednou nefungují…

Svižné a vtipné vyprávění v první osobě se zprvu jeví jako humoristický román o neduzích moderní společnosti. Tato španělská verze Lolity, střihnutá chandlerovským drsným stylem, se však v překvapivém závěru promění v tragédii.

 

Německo, podzim 1944. K Berlínu, který je z velké části v troskách, se pomalu, ale jistě blíží Rudá armáda; kdo má možnost, pokouší se zachránit si kůži, jak se dá.V této situaci dostává úspěšný policejní vyšetřovatel Hans Kalterer za úkol vypátrat v berlínských ulicích sériového vraha, o němž se policisté domnívají, že se dopouští zločinů z politických důvodů. Jak se však brzy ukáže, za vraždami skutečně stojí uprchlý vězeň z koncentračního tábora, který má řadu důvodů se mstít.V tomto v mnoha směrech nekonvenčním kriminálním příběhu je zločincem oběť nacistického teroru, zatímco vyšetřovatelem policista třetí říše s krví na rukou. Napětí nepramení z pátrání po vrahovi, nýbrž z postupného odhalování jeho minulosti, přičemž o nečekané zvraty není nouze. Stranou nezůstává ani otázka viny či neviny běžných Němců, z nichž většina, na rozdíl od velení, ke konci války už zcela vystřízlivěla z jakýchkoliv iluzí.

 

Vzpomínky na Léta Páně 1962 – 1975, jak si to pamatuji já, Beatrice Landovská, narozená v září 1962 v Praze v Dejvicích, v porodnici na Roosweltově ulici. Dětství jsem prožila v nedalekých Vokovicích, se svým otcem Pavlem Landovským, narozeným v září 1936 v Německém Brodě, s matkou Helenou Landovskou (rozenou Albertovou) v září 1941 v Praze, a se svou o rok a půl mladší sestrou Andreou Landovskou, narozenou v dubnu 1964 v Přerově. Vše se odehrálo v Praze, v Pardubicích a v Kytlici jakož i na dalších místech Čech a Moravy, s výjimkou jediné cesty do Bulharska v roce 1970. Bez skrupulí, věcně, ale s humorem popisuje Beatrice Landovská své dětství, strávené v Praze Vokovicích ve společnosti bohémských rodičů, herce Pavla Landovského a scénografky a dramatičky Heleny Landovské. Vedle nezapomenutelných rodinných příběhů nechybějí ani historky, v nichž se objevují známé osobnosti, nejlepší rodinný přítel Pavel Juráček, Václav Havel, Ludvík Vaculík a všichni herci Činoherního klubu 60. a 70. let. Existuje dětství? Existuje jenom to, co si pamatujeme. A až odejde naše paměť, nebude existovat ani to. Staneme-li se dospělými, máme zodpovědnost za své dětství už jenom my.

 

Brilantní román o jednotce izraelské armády strážící pevnost Beaufort v jiholibanonském bezpečnostním pásmu
Ron Lešem přináší precizní a nemilosrdně upřímný popis každodenního života vojáků na Beaufortu na pozadí nálad v izraelské společnosti, volajících stále zřetelněji po stažení armády z jižního Libanonu. Lešemův román není v žádném případě románem oslavujícím válku či hrdinství v boji, ale svědectvím o kamarádství, mladistvé touze po dobrodružství, o sebeobětování a zranitelnosti lidské duše. Kniha byla kladně přijata nejen kritiky, ale i vojáky, kteří v jiholibanonském bezpečnostním pásmu sloužili. Ron Lešem za ni obdržel prestižní izraelskou literární cenu Pinchase Sapira. Kniha se stala předlohou k filmu Beaufort, za nějž získal režisér Joseph Cedar v roce 2007 stříbrného medvěda na Berlínském filmovém festivalu.

 

Populárně-naučná monografie známého českého historika Milana Švankmajera o posledním Rožmberkovi popisuje život posledního rožmberského vládce jihočeského dominia.
O Vokovi panuje řada legend a mýtů, které ho popisují jako prostopášníka a flamendra, k čemuž přispělo i populární filmové zpracování.
Autor však vylíčil jeho osud a postoje jako komplikovanější, než by se z tohoto obrazu mohlo na první dojem zdát. Kniha například zmiňuje významnou skutečnost, že se Petr Vok přiklonil k evangelíkům, kterým pomáhal nejen finančně, ale podílel se i na prosazení Rudolfova majestátu, který potvrzoval náboženskou svobodu v Čechách.

 

iterární podoba slavného filmu režiséra Karla Kachyni z roku 1979 vypráví osudy obuvníka Bursíka, který nedokáže konkurovat Baťovým výrobkům, a jeho dětí, vyrůstajích mezi žižkovskými činžáky a v šarvátkách s Vršovičáky.
Hlavním tématem knihy je ale příběh nejmladšího syna Kajdy, jenž zažívá první lásku s dcerou vetešníka Pájou, kterou mu odloudí starší a přímočarejší bratr Pepan. Ten poruší podmínku navštěvování opuštěné lékarníkovy zahrady, okusí ze zakázaného stromu a donutí Páju utrhnout zapovězené hrozny. Schyluje se k bouři; mezi bratry, kteří se utkají o lásku Páji, i ve společnosti: blíží se březen 1939 a s ním hitlerovská okupace

 

V norském městě Bergenu je za tragických okolností Barnevernem odebrán matce malý chlapec. Tím ale příběh teprve začíná. Zanedlouho sehraje tentýž chlapec jistou roli v souvislosti s náhlým úmrtím ve svém novém domově – a o deset let později se připlete k další dramatické události. Nyní je z Jana Egila dospělý muž. Žije v Oslu a je pevně rozhodnutý pomstít se všem, kdo mu zničili život...

Detektiv Varg Veum se ocitá v netradiční roli: Jana Egila zná, zná i jeho minulost a je přesvědčen o jeho nevině. Aby však dosáhl jeho osvobození, musí se utkat nejen se stíny minulosti, ale i s vyšetřovateli, kteří už svoji verzi mají...
Bergenský spisovatel Gunnar Staalesen je v Norsku žijícím klasikem, jeho knihy vyšly už v sedmnácti jazycích a sbírají úspěchy doma i v zahraničí.

 

Amin Maalouf je křesťan, který chrání muslimské zájmy, jeho myšlenkové dědictví pochází z Orientu, přestože své naděje vždy vkládal do Evropy, je původem Libanonec, ale cítí se jako Evropan, jeho kritický pohled kosí vše kolem, ale přitom se nikdy nevzdává bezmezné víry v člověka. Vztek čestného člověka, kterým tento člen Francouzské akademie, bezpochyby je, míří na nás všechny, ať už žijeme na Západě nebo na Východě, ať už jsme kapitalisty nebo marxisty, křesťany, muslimy nebo nevěřícími.

 

Tato kniha je určena všem, kteří mají rádi Itálii, navštívili ji, chtějí na ni vzpomínat, či se na cestu na Apeninský poloostrov teprve chystají. Stojí slavná dolce vita opravdu za to? Lze vidět Neapol a nezemřít při tom?

Proč si Sicilané navlékají o Velikonocích masky, co všechno je třeba překonat, když se Ital rozhodne oženit, a jak vyzrát na italského úředníka? Vraždy a hříchy papežů, manželské trampoty slavné Lucrezie Borgii, Casanovův útěk z vězení a zmizení Mussoliniho mrtvoly.

 

Jeden dům na poklidném předměstí, tři nájemníci, tři zpovědi, které se čtou se zatajeným dechem. Příběhy, jež se vzájemně proplétají a odhalují tajemství a lži, bez nichž by rodiny snad ani nemohly existovat. Tři patra, to jsou i tři freudovská patra lidské duše, id, ego a superego, na jejichž základě je román vystavěn. Eškol Nevo přináší tři neotřelé příběhy a dokazuje, že je skvělým vypravěčem, který dovede vystavit světlu ta nejtemnější zákoutí lidské duše. Tři patra jsou poutavým románem, jenž své hrdiny znovu a znovu vhání do pastí morálky a společenských konvencí a nutí čtenáře klást si otázku: Co bych na jejich místě dělal já?

 

Kankán se svatozáří vyšel pouze jednou, a to roku 1969. Jedná se o biografický román o životě autorova otce. Jiří Mucha jako zkušený vypravěč poutavě líčí otcovy osudy od jeho narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes jeho studia v Brně, Vídni a Mnichově až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde tuto světovou secesní ikonu zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal v průběhu času stejně jako ostatní umělečtí velikáni spíše mýtem, zde slovy svého syna, příležitostně doplněnými o citace z malířových vlastních zápisků a memoárů, získává lidský rozměr. 

 

Soubor povídek slavného amerického autora s výraznými autobiografickými rysy. Výbor začíná cyklem povídek o mladíkovi jménem Basil Duke Lee, který je vlastně ztělesněním Fitzgeraldova dětství. I on pochází z méně majetných poměrů, což si bolestně uvědomuje hlavně ve škole, a navzdory jeho silné vůli se mu dloho nedaří prorazit.

 

18. srpna 1572 slaví Paříž svatbu Markéty z Valois s Jindřichem Navarrským, která se má stát aktem usmíření mezi katolíky a protestanty. O šest dní později jsou nejdříve v Paříži a posléze v celé Francii s posvěcením Královské rady masakrováni hugenoti po tisících. Jak se mohlo předpokládané náboženské usmíření zvrhnout ve vraždění? Autorka zkoumá dodnes přijímané příčiny masakru, kterými jsou historicky tradované machinace Kateřiny Medicejské, spiknutí katolického Španělska, či obava krále z reformovaného náboženství, a dochází k závěru, že bezprostřední podnět k represivnímu zásahu státu dal král Karel IX. obávající se o suverenitu své vlády.

 

Kariéra spisovatele C. G. uvázla na mrtvém bodě, a tak potřebuje práci. Navzdory očekávání skutečně jednu nabídku dostane: má navštívit luxusní hotelový resort na ostrově Guadeloupe a napsat román, který tam přitáhne návštěvníky.
Na ostrově spisovatel pozná, že zakázka má nejeden háček a že soustředit se na práci nebude snadné. Pod žhnoucím sluncem si C. G. za neomezeného přísunu alkoholu ve společnosti opálených žen začíná uvědomovat, že román i samotný pobyt se mu poněkud vymykají z rukou. A když dojde k prvním úmrtím, není vůbec jasné, kdo ve skutečnosti tahá za nitky.
All inclusive je příběh plný překvapivých zvratů, satiry a černého humoru, který v roce 2015 nadchl švédské kritiky i čtenáře. Jak si dovolenou snů představujete vy?

 

Zita Pallavicini, dědička starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie, popisuje ve své knize historii své české i uherské rodiny, složitosti života aristokracie, své lásky i slabosti se stejnou vášní a provokativní upřímností, s jakou žije i svůj život. Vyskytují se v ní přitažlivé a velkolepé postavy jako její maminka, nádherná excentrická česká hraběnka s tragickým osudem, nebo naivně poctivý dědeček, který si nechal pomaďarštit příjmení z Pallaviciniho na Pálinkáse, aby ho pak po padesátém šestém stejně popravili. V knize hovoří o „rudé hraběnce“ Katince Andrássy i své velké lásce, knížeti Karlu Schwarzenbergovi.

 

Filosof a univerzitní profesor Luc Ferry předkládá v tomto díle rozbor řeckých mýtů a jejich přínos moderní době. Nejedná se ale o pouhé převyprávění klasických řeckých mýtů, jak je tomu v doposud jediné ucelené knize v češtině od Roberta Gravese. Ferry se snaží o popis schémat chování řeckých hrdinů, kniha se tak pohybuje na pomezí mytologie a psychologie. Díky tomu, že Ferry často využívá pro přiblížení mýtů ustálených spojení, která dodnes používáme v běžném jazyce jako např. Midasovy uši, Ariadninu nit, popadnout býka za rohy, je jeho text dobrodružnou a zároveň přístupnou výpravou do světa antiky.

 

 

Patička stránky