Hlavní nabídka

Hlavní strana / Články // Co přináší Mrlina...

Obsah stránky

Co přináší Mrlina (část 1)

čtvrtek, 22. leden 2015 // ÚŘAD INFORMUJE

Text // Pavla Zavadilová

Ve středu 21.1.2015 proběhlo ve Vestci velmi speciální veřejné zasedání zastupitelstva. Mělo na programu jediný bod, a tím byla situace ohledně řeky Mrliny. Jelikož jsem se zasedání zúčastnil, tak bych se velmi rád s vámi o získané informace podělil. Okolo Mrliny se toho obecně v posledních týden děje poměrně mnoho, co si jako lidé žijící v jejím okolí zasloužíte vědět. Problematika je obšírná a tento článek by byl předlouhý, pokud bych se v něm pokusil popsat vše. Pokud by vás cokoliv zajímalo, velmi rád vysvětlím více, a pokud nebudu vědět, pokusím se to zjistit.

Zásadní informace, kterou pan ředitel závodu Hradec Králové státního podniku Povodí Labe, Ing. Bohumil Pleskač, ve Vestci sdělil, se týkala stavu budování nových poldrů na Mrlině – konkrétně děl Mlýnec a Nepokoj. Projektování poldrů bylo zahájeno v roce 2005 a to pro absorbování průtoku 70 m3/s. Nicméně během povodní v roce 2006 byl dosažen průtok 90m3/s a bylo potřeba projekt upravit. Ale povodně v roce 2013, během kterých byl zaznamenán průtok na úrovni až 115m3/s, opět vyvolaly nutnost dalších změn na projektu. V současné době se připravují podklady pro územní rozhodnutí, jehož získání je podmínkou pro realizaci projektů. Situaci pomohl fakt, že nově byly protipovodňové stavby zařazeny mezi díla veřejného zájmu, a tak je možné přistoupit k případnému vyvlastňování pozemků – pokud nedojde k dohodám s majiteli. Cena realizace je odhadována na minimálně 150 mil. Kč a byla by financována z III. etapy POP (program financování ProtiPovodňových Opatření). Smyslem výstavby poldrů je během povodní nakumulovat zvýšený průtok v Mrlině a Štítarském potoce a pak z nich vodu regulovaně vypouštět, aby pod nimi nebyl překročen bezpečný průtok 60m3/s, který jsou stávající ochranné hráze schopny udržet v korytě. Pokud vše půjde podle plánu, plánované poldry by nás měly začít chránit někdy v letech 2018 – 2019.

::Umístění poldrů Nepokoj a Mlýnec::

Podle vyjádření pana Pleskače není řešením ochrany před povodněmi další navyšování ochranných hrází. Jde o čistě technologický problém, kdy historie dnešních hrází sahá až do 80. let 19. století, a hráze byly budovány podle tehdejších poznatků. V 30. letech minulého století byly sice navyšovány, ale tento projekt se zastavil někde v místech okolo Havranska – proto území pod ním je o něco lépe chráněno – zhruba na průtok 70m3/s. Dalšímu navyšování brání nedostatek místa okolo hrází, protože jejich zvýšení by požadovalo zábor půdy v jejich okolí, aby bylo dosaženo bezpečného sklonu nutného k jejich stabilitě. Existují sice různé technologie např. betonové injektáže, které by ale měly nepříznivé dopady na prosakování podzemních vod (nedostatek vod ve studních). Zkrátka a dobře navyšování hrází není řešením.

Rozhodně zajímavým tématem byly otázky okolo bezpečnosti rybníků a jejich dopadu na povodně. Analýza povodně v roce 2013 mluví o tom, že protržení Komárovského rybníka významně neovlivnilo výšku povodňové vlny, která nás zasáhla, ale na druhou stranu zvýšilo množství vody, které postupně muselo protéct přes naše území. Zástupkyně vodoprávního odboru MěÚ Nymburk sdělila, že za bezpečnost rybníků (této kategorie) zodpovídají jejich majitelé, kteří je také mají povinnost kontrolovat. V případě zjištění rizika může stát sice nařídit opatření – včetně např. vypuštění rybníků, ale vlastní kontrolu neprovádí. Je to trochu jako kdyby si majitel automobilu sám prováděl technickou prohlídku a pokud by zjistil závadu, tak by se sám „udal“ na dopravní inspektorát, a ten by mu zakázal provoz vozidla. To bychom se hned cítili bezpečněji na silnicích :-) Nezbývá nám, než důvěřovat konstatování odborníků, že rybníky nejsou pro nás takovým rizikem, za jaké je považujeme.

Dalším okruhem otázek, které ve Vestci směřovaly na zástupce Povodí Labe, bylo kácení stromů na hrázích, které čas od času vyvolává kontroverze. Faktem je, že vysazování stromů je na vodních dílech zákonem zakázáno. A faktem také je, že tak to platí v celé Evropě, kde to ale bylo vždy historicky dodržováno, a tak skutečně hráze např. v Holandsku nebo v Německu jsou zcela holé. Důvodem zákazu je nebezpečí průsaku okolo kořenového systému stromů. Domněnka, že stromy zpevňují hráze je zkrátka mylná. Na druhou stranu není zřejmě nutné kácet všechny stromy, které již na hrázích rostou a prokazatelně hráz neohrožují. Zdravý rozum velí posuzovat případ od případu.

V následujícím díle článku budu informovat o akcích, které na Mrlně v oblasti Budiměřic probíhají v současné době.

Marek Merhout